Pro každého, kdo kdy přemýšlel nad budoucím zaměstnáním a viděl se spíše někde v kulturním světě, je obor Služby muzeí a galerií jako dělaný. Nejen, že studenty výborně vybaví po stránce teoretické, ale budou mít možnost nahlédnout do několika muzeí a galerií, na specializovaná pracoviště konzervátorů a restaurátorů a naskytne se jim jedinečná možnost, dostat se do kontaktu s několika zajímavými a důležitými osobnostmi ze současného světa muzejnictví u nás.
Dnešní doba nabízí plno netradičních oborů
Velmi nelehký úkol mají studenti posledního ročníku středních škol a gymnázií, kteří se připravují na maturitu a zároveň musí přemýšlet nad svými dalšími studijními kroky. Snad pro nikoho to nebyl jednoduchý úkol. Nicméně dnešní doba nabízí spoustu nevšedních a zajímavých oborů. Několik takových nabízí Vyšší odborná škola informačních služeb sídlící v Praze 4. Vedle řady spíše technicky zaměřených oborů, jako jsou třeba Přenosové a síťové technologie nebo Zabezpečovací technika a bezpečnostní technologie, je na škole i zaměření Informační management. Tento obor je zajímavý tím, že si studenti mohou vybrat ze tří specializací. Jsou to Podniková informatika, Služby knihoven a Služby muzeí a galerií. Všechny tři podobory spojuje společný základ předmětů, a to hlavně v prvním ročníku. Poté se začne každá specializace více profilovat, a tak se sice studenti tohoto oboru tolik nepotkávají, zato ale mají předměty více konkrétní a typičtější pro jejich specializaci. Výborný kompromis mezi zájmem o historii umění a dovednostmi v informačním managementu nabízí obor Služby muzeí a galerií.
Začátky
Tento obor má tři ročníky rozdělené do šesti semestrů. V každém semestru na studenty čeká plno zajímavých předmětů, které jsou zpočátku proloženy předměty obecnějšího charakteru, které mají všechny tři podobory společné. Jedná se například o Ekonomii, Základy práva nebo o Psychologii. Tu na Vyšší odborné škole informačních studií vyučuje Mgr. Ludmila Fonferová, Ph.D. a studenty připravuje i po stránce komunikační a prezentační. Učí je také, jak dobře spolupracovat v týmu a jak tým vést. Všechny tyto dovednosti se studentům hodí při závěrečné prezentaci předmětu Projekt na konci druhého ročníku. Studenti jsou rozděleni do týmů a společně tvoří a realizují opravdový projekt od zadavatele. To je dokáže výborně připravit na jejich budoucí profesní život a práci v kolektivu.
Studenti získají znalosti z muzeologie i marketingu
Pojďme se ale podívat na řadu oborových předmětů, jejichž většinu najdou studenti v rozvrzích v druhém a třetím ročníku. Pro obor Služby muzeí a galerií platí, že většinu těchto profilových předmětů vyučují externí odborníci. Proto se třeba na začátku druhého ročníků studenti mohou setkat s RNDr. Jiřím Žalmanem, celoživotním muzejním praktikem a teoretikem, který jim zajistí výborný exkurz do světa muzeologie. Na druhé straně studenti získají i cenné informace z oblasti marketingu a informačního managementu. Ing. Michael Kupec je díky svému mladistvému přístupu a otevřenosti na škole velmi oblíbeným profesorem. Na jeho hodinách studenti například vymýšlí svojí fiktivní firmu, zakládají ji, snaží se ji pomocí marketingových technik propagovat, určují si strategie atd.
Bez názorných prohlídek by to nešlo
Velmi důležité jsou exkurze, které probíhají v letním semestru druhého ročníku. S Ing. Jindřiškou Drozenovou se studenti zabývají studiem předmětu Základy ochrany a péče o sbírky. Studenti jsou podrobně seznámeni s případnými riziky, která mohou v muzeu nebo galerii vzniknout. Učí se o jednotlivých materiálech, ze kterých jsou výstavní předměty zhotoveny. S tím souvisí i základy chemických procesů, týkající se těchto materiálů. Zkoumají také jednotlivá bezpečnostní opatření, kterými lze výstavní prostory zabezpečit. Všechny tyto části studia si potom prakticky ověří a vyzkouší právě na exkurzích. Proto studenti s paní Drozenovou navštěvují konzervátorské dílny, kde se třeba dozví, jak připravit exponát pro vystavovací podmínky.
Když výuku provádí opravdový odborník
Předmět Sbírky výtvarných děl nabídne studentům také několik zajímavých exkurzí. Příkladem za všechny může být třeba hned první, návštěva Anežského kláštera je totiž nezapomenutelným zážitkem. Dlouhodobá expozice nabízí pohled na středověké umění v Čechách ve střední Evropě. Mezi špičkové exponáty této výstavy patří například díla Mistra Vyšebrodského oltáře, Mistra Theodorika, Mistra Litoměřického oltáře a dalších. Nejen touto exkurzí, ale i celým studiem vývoje sbírkotvorné činnosti u nás i ve světě, počátky a rozvojem muzejních a galerijních institucí a všeobecným umělecko-historickým přehledem studenty provede historička umění PhDr. Dagmar Jelínková. V současnosti je metodičkou pro správu sbírek výtvarného umění v Metodickém centu pro muzea výtvarného umění v Národní galerii v Praze. Dříve ale působila jako historička umění s praxí v památkové péči a praxí kurátorky sbírek v několika krajských galeriích. Takže odborník na slovo vzatý.
Ovládání informačního managementu je také umění
Studenti muzejního podoboru mají, společně se studenty podoboru Služby knihoven, předměty jako Úvod do informačního managementu a Informační fondy. Zde se za pomoci PhDr. Marcely Buřilové snaží organizovat a reprezentovat své znalosti s cílem zajistit efektivní využívání informací, údajů a poznatků obsažených v informačních zdrojích. Velmi důležitá část tohoto studia je také dovednost tvoření bibliografického záznamu, kterou pak studenti uplatňují při psaní semestrálních a absolventských prací. Také se učí porozumět funkci knihoven v informační společnosti, získávají znalosti odborných knihovnických procesů a správně se orientují na informačním trhu pramenů a dokumentů.
Jak probíhá výuka Anglického jazyka
Všech šest semestrů studenty provází i PhDr. Kateřina Kozická, CSc., která je obohacuje o vědomosti z Anglického jazyka. Hodiny probíhají vcelku klasicky, studenti pracují s učebnicí a pracovním sešitem. Vyučování je ale ozvláštněno o poslech, čtení a psaní textu a také sledování a porozumívání videí v anglickém jazyce. V posledních letech se paní Kozická také soustředí na domlouvání a zprostředkování studijní praxe v Portugalsku, zvláště právě pro obor Služby muzeí a galerií.
Praktická část studia a Erasmus
Praxe je povinná součást studia a probíhá v posledním semestru. Praxi mohou studenti samozřejmě absolvovat i v České republice, ale každý rok někteří studenti vyjíždí i na pobyty do zahraničí. Vyšší odborná škola informačních studií se do programu Erasmus zapojila v roce 2002. Byla jednou z prvních vyšších škol, která získala Erasmus Charter, tudíž i možnost vysílat studenty v rámci tohoto programu do zahraničí. S tímto programem vyjelo za hranice za studiem již 86 studentů a za studijní praxí 166 studentů VOŠIS.
Trpělivost se vyplácí
Jako na většině oborů student musí projít jakýmsi postupným vývojem. Na začátku studia, hlavně v prvním ročníku, je nutné projít si i obecné předměty a základy. Což by možná mohlo někoho odradit, ale pro opravdového milovníka umění a všeho k tomu patřící, to nebude problém. Totiž hned začátkem druhého ročníku se student začne setkávat více a více s odbornými předměty, a hlavně s odborníky z praxe. To je pro studium nesmírně důležité a podstatné. Už jen pro případné navázání kontaktů pro další kroky absolventa školy, vedoucí k pracovním příležitostem.
Co ovládají absolventi oboru
V průběhu studia studenti také získají potřebné zkušenosti a dovednosti potřebné pro provoz a správu informačních systémů, správu elektronických dokumentů a databází. Budou umět tvořit informační zdroje a zpracovávat analýzy pro správné rozhodování. Studenti získají znalost softwarového vybavení pro dokumentaci muzejních sbírek a dokážou se také zaměřit na specifika public relations v muzejní práci. Budou se také umět podílet na tvorbě, využití a hodnocení výstav a programů pro veřejnost. Budou znát principy národního kulturního dědictví a dědictví regionu, vytvoří si k němu jistě vztah, a také ho budou chránit a vytvářet vztah veřejnosti k němu.
Uplatnění absolventů
Absolventi zaměření Služby muzeí a galerií se mohou uplatnit v širokém spektru pracovních pozic. Ať už to jsou místa méně spjata s uměleckým duchem, jako třeba orgány místí správy a samosprávy, nebo systémy veřejně přístupných informačních služeb, tak místa přímo v epicentru umění, jako jsou muzea a galerie, archivy, památková péče, knihovny nebo třeba propagační oddělení organizací zabývajících se kulturním dědictvím.